Místo nad Vltavou.
Ráno se tu probouzí v mlze.
Zato přes den ani nekápne.
Vrabčáci pokřikují.
Večer.
Většinou tu štěbetají vrabci, sýkorky, špačci.
Jindy slyšíš, jak soused řeže dřevo.
Někdy je tu ticho, o které se dá opřít.
A občas se po Vltavě prožene
motorový člun, aby připomněl, že svět běží v otáčkách.
Věci se tu dějí proto, že uzrály.
Je to místo, kde se dá být jen tak. Bez.
V meandru řeky, co plyne.
Tiše i divoce.
